Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko navrhuje nové dělení Evropy. Kam s Českem?

3. 02. 2014 16:15:10
Už mnohokrát v minulosti se ruské impérium dokázalo s jinými impérií domluvit na rozdělení Evropy. Alexandr I. si rozdělil Evropu s Napoleonem. Stalin to zopakoval s Hitlerem. A po druhé světové válce v Jaltě Sovětský svaz s Británií a USA. Proč to nezkusit znovu?

Území, které se nachází mezi Německem a Ruskem, vždy tvořilo jakousi nárazníkovou zónu. Prostor, kde se střetávaly zájmy Německa a Ruska. Hospodářsky byla střední Evropa pod německým vlivem po staletí. Po porážce Německa ve druhé světové válce byl hlavní soupeř Ruska (Sovětského svazu) z tohoto prostoru odstraněn a na půl století zde zvítězily ruské (imperiální) zájmy. Po roce 1990 Rusko ztratilo své "okno" do Evropy, přišlo o Pobaltí a také o celou střední Evropu. Do tohoto prostoru se vrátilo ekonomicky silné Německo, které je dnes nejvýznamnějším hospodářským partnerem středoevropských států a jeho politický vliv je v těchto zemích institucionalizován Bruselem.

Jaký bude další vývoj v EU není jasné. Vzhledem k vysokému stupni globalizace a internacionalizace ekonomiky však v zásadě máme dva možné scénáře dalšího vývoje. Pokračující a hlubší integrace členských zemí EU, což nutně povede k omezení suverenity a svrchovanosti jednotlivých národních států. Pro Česko to znamená, že by zůstalo pod vlivem Německa, ale v rámci většího celku, snad s nějakým transatlantickým prvkem směrem k Velké Británií a USA. Druhou možností je jistá forma desintegrace na menší unie. Pravděpodbně by vznikla nějaká forma středomořské unie, vedené Francií, Itálií a Španělskem a unie skandinávské, složené ze zemí jako jsou Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko a Pobaltí. Pro střední Evropu bude nejdůležitější otázkou, co se v takovémto desintegračním scénáři děje s Německem, protože o střední Evropu (tedy i o Česko) bez Německa nebude mít kromě Ruska nikdo zájem. Při rozpadu EU na menší celky tak bude střední Evropa volit, zda být součástí nějaké formy německé unie, tvořené Německem, zeměmi Beneluxu, Rakouskem, Českem, Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem a Chorvatskem, a nebo zda připustit návrat do sféry vlivu Ruska.

Co se střední Evropy týče, tak současné Rusko nikam nespěchá. S potěšením sleduje, co se v prostoru mezi Německem a Ruskem děje. Stoupající nacionalismus, populismus, xenofobie, ekonomické problémy, to vše jsou faktory posilující tendence k rozpadu EU. Rusko čeká a testuje možnosti, jak ukazuje nedávné vyjádření Fjodora Ljukanova, předsedy vlivné Rady pro zahraniční a obrannou politiku. Ljukanov ve vládním deníku Rossijskaja Gazeta v souvislosti s děním na Ukrajině konstatuje, že prostor mezi Ruskem a Německem může vyvolávat problémy, které staví velké hráče proti sobě, a navrhuje Bruselu problémy v tomto prostoru vznikající řešit dohodou o nějaké formě spolupráce. Je zřejmé, že pojem spolupráce znamená nějakou formu rozdělení sfér vlivu. Jako již mnohokrát v minulosti.

Zapomeňme proto na české sny o nějaké třetí cestě, sny o ekonomicky a politicky nezávislém a plně suverénním Česku. V geopolitickém prostoru, ve kterém se nacházíme, je to prakticky nemožné. V lepším případě můžeme ovlivnit, zda budeme ve sféře vlivu Německa, dnes reprezentovaného byrokratickou Evropskou unií, a nebo zda budeme ve sféře vlivu Ruska, tedy součástí nějakého východního euroasijského impéria. V horším případě to ani nebudeme moci ovlivnit a velcí hráči se jednoduše domluví sami mezi sebou na "spolupráci". Bohužel nemáme moc na výběr. EU má rozhodně k ideálu daleko. Její rozpad však Česku nic dobrého nepřinese. Právě naopak.

České země jsou dlouhhodobě součástí západoevropského civilizačního okruhu. Pokud tam chtějí zůstat, musí proto něco udělat. Pokud nechceme, aby naši geopolitickou příslušnost určovala dohoda mocných, musíme proto něco udělat. Polsko, které má s Německem a Ruskem hluboké historické zkušenosti, to pochopilo a vydalo se cestou úzké spolupráce s Německem. Polský premiér si s německou kancléřkou tyká, potkávají se téměř jednou za měsíc. Německé ministerstvo zahraničních věcí má funkci náměstka pro vztahy s Polskem a německá a polská vláda pořádají společná jednání. Česko zatím spíše hraje roli kverulanta, který se s nikým moc nebaví.

Musíme jasně říci, že chceme zůstat součástí západu. Musíme začít politicky spolupracovat s Německem na utváření a formování prostoru kolem nás. Musíme se stát jeho spojencem. Přistoupit k tomu podobně jako Polsko. Ve vlastním zájmu musíme udělat vše proto, aby Německo i v případě štěpení unie zůstalo součástí širšího evropského projektu s transatlantickými vazbami. Není důvod, proč bychom nemohli být stejně kvalitním partnerem Německa jako je třeba Rakousko. Není důvod, proč bychom si nemohli v rámci německé unie vytvořit svůj vlastní modus vivendi. Musíme si však ujasnit, čeho chceme vlastně dosáhnout.

Když se o sebe nepostaráme, postará se o nás někdo jiný. A pak budeme zase jenom brečet, že se někde rozhodlo "o nás a bez nás".

Autor: Věslav Michalik | pondělí 3.2.2014 16:15 | karma článku: 47.71 | přečteno: 60267x

Další články blogera

Věslav Michalik

Rozdáváme, na budoucnost kašleme!

Vládou schválený rozpočet na příští rok je na světě. Po čtyřech letech růstu HDP jsme se dočkali dalšího rozpočtu bez velkých a strategických investic, bez reforem.

22.9.2016 v 20:34 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 828 |

Věslav Michalik

Jak vytvořit problém za stovky miliónů, který se bude řešit léta!

Středočeský kraj si s bývalým vojenským prostorem neví rady. Pronajmout za babku. Prodat suroviny za korunu. Zaplatit odškodné stovky milionů?

10.6.2016 v 9:26 | Karma článku: 15.32 | Přečteno: 509 | Diskuse

Věslav Michalik

Česko chystá riskantní experiment na dětech

Hloupí s chytrými, zdraví s postiženými. Od roku 2016 se musí ve škole vzdělávat všichni společně, ale nikdo na to není připraven. Je to nebezpečný hazard s dětmi, rodiči a vzdělaností celého národa.

28.12.2015 v 8:03 | Karma článku: 41.25 | Přečteno: 5846 | Diskuse

Věslav Michalik

Jak se dělí prachy. Tomu dali, tomu taky, tomu málo, tomu víc, a na většinu nezbylo nic.

Tu říkanku jistě znáte ze svého dětství. Tentokrát to není o myšičce co vařila kašičku, ale o rozdělování veřejných peněz ve Středních Čechách. O každoročním stranickém porcování několikasetmilionového středočeského "medvěda".

13.11.2015 v 16:23 | Karma článku: 24.30 | Přečteno: 1089 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Tomáš Břicháček

Uprchlické kvóty 2 roky poté (III): Důvody nezdaru

Proč vlastně uprchlické kvóty skončily fiaskem? / Třetí díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

21.9.2017 v 20:00 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 257 | Diskuse

Josef Nožička

Zeman versus Kiska na půdě OSN: kdo podle vás obstál lépe?

Jednou z nejdůležitějších politických událostí tohoto týdne nepochybně byla úterní všeobecná rozprava Valného shromáždění OSN v New Yorku.

21.9.2017 v 19:40 | Karma článku: 28.44 | Přečteno: 641 | Diskuse

Ivo Hnilica

Prezident ČR M. Zeman - osobnost s velkým začátečním písmenem O!

Rozhodně na něj neplatí taktika "vrtěti psem" a již vůbec ne se vyjadřovat "korektně"! Což v lidovém podání znamená být povolným a šlapat v předklonu "přidělenou" cestičku. Velvyslanec v USA pan Kmoníček se již vůbec nemusí namáha

21.9.2017 v 15:44 | Karma článku: 27.81 | Přečteno: 1350 | Diskuse

Iva Apanasenková

Rozchody a konce bolí… V politice je to ale často naopak

Když končí vztah, máme srdce bolavé. Je nutné uzavřít historii a vítat budoucnost. Teď končí volební období a mě to vůbec nebolí. Přemýšlím, za co vlastně politikům poděkovat. A co nás dál čeká...

21.9.2017 v 12:15 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 253 | Diskuse

Jaroslav Konáš

Severní Korea aneb jak zastavit "rakeťáka"

Neutuchající diskuze o tom, jak odradit Kim Čong Una od jaderného vyzbrojování, jsou bezcenné. Ani KLDR ani Čína toto vyzbrojování zastavit nehodlají. Za žádnou cenu. Jaké možnosti nám tedy ještě zbývají ?

21.9.2017 v 11:33 | Karma článku: 22.95 | Přečteno: 1093 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3102
Vzděláním jaderný fyzik, pragmatický optimista, neuvolněný starosta Dolních Břežan.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.