Dopis Zdeňkovi Bakalovi

V roce 1995, kdy jsem pověsil vědu na hřebík a nastoupil jako analytik do Živnostenské banky, jste pro mně byl synonymem úspěšného finančníka. Opavský rodák, který emigroval do USA, vystudoval, vrátil se, vybudoval Patrii, úspěšnou a zcela soukromou finanční instituci, kterou nakonec úspěšně prodal jiné bance. Milionář. Příběh jako z učebnice.

Když jste spolu se svými přáteli kupoval za 10 miliard korun od Koláčka a Otavy skupinu OKD (chloubu českého hornictví), říkal jsem si, že máte v životě opravdu štěstí. Od samého počátku bylo zřejmé, že je to vskutku dobrý obchod. Když jste následně dokázali z bilance OKD získat desítky miliard korun díky rekapitalizaci, tedy novým úvěrům, tak jsem si říkal, že to je přesně to, o čem jsem četl v učebnicích podnikových financí. Následný prodej akcíí na burze byl rovněž jako podle učebnice a k tomu to vyneslo dalších 35 miliard korun čerstvého kapitálu. Navíc ještě přidejme ze skupiny OKD samostatně vydělených 44 tisíc bytů v hodnotě mnoha miliard a navrch pár dceřiných společností, jako OKD Doprava. Z hlediska učebnic ekonomie a finančnictví opravdu perfektně provedená restrukturalizace. A opravdu mimořádná finanční bilance pro akcionáře.

Kde je tedy problém? Proč máme horníky v ulicích? Proč se analytici a banky obávají o bankrot OKD? Proč je hodnota akcií na zlomku jejich hodnoty z doby jejich veřejného úpisu? Já vím, trh se změnil, ceny uhlí jsou nízko a ještě dlouho tam budou. OKD těží z velkých hloubek, těžba je drahá. Je to cyklický byznys. Ale nic z toho není překvapivé. Toto jsou dlouho známá či předvídatelná fakta. Tak kde je problém? Proč se úspěch mění v katastrofu?

Problém je v tom, že desítky miliard korun generovaných finančním inženýrstvím (rekapitalizace a prodej akcií na burze) odtekly mimo OKD. Problém je v tom, že OKD namísto vytváření rezerv na horší časy využilo dobré časy k výplatě dividend. Klíčoví akcionáři dali přednost vlastnímu rychlému výdělku a zmnohonásobení vlastní investice před stabilizací společnosti a společenskou zodpovědností. Většina těch peněz totiž neměla odejít z firmy, ale naopak měla ve firmě zůstat jako rezerva na špatné časy cyklického byznysu.

Narodil jsem se v Českém Těšíně, desítky let žiju v okolí Prahy. Doly a hutě si živě pamatuji. Koneckonců příbuzné stále ještě pravidelně navštěvuji, můj otec pracoval na koksovně celý svůj život a já sám jsem tam absolvoval řadu studentských brigád. Ostravsko je odsud daleko, kraj je to "razovity". To však nikoho neospravedlňuje k tomu, aby z něj vysál kapitál takovým dobyvatelským způsobem, že destabilizuje samotné základy fungování celého regionu.

Zdeňku Bakalo, čestné a chlapské řešení je vzít z OKD vytažených pár desítek miliard a zpátky je vrátit do důlní společnosti formou navýšení kapitálu. Tím OKD stabilizovat a zajistit jeho další rozvoj. Nechat to na českém daňovém poplatníkovi a čekat, že to udělá stát (viz odhadovaných prvních 6 miliard na útlum dolu Paskov) je řešení zbabělé. Chcete li udělat něco pro tuto zemi, ukažte, že skutečný kapitalista je společensky zodpovědný. Zodpovědný za svoji firmu, zaměstnance, region. Ukažte, že skutečný kapitalista není privatizátorem zisků a socializátorem ztrát. Jinak táhněte k čertu.