V Evropě se již téměř třicet let koná soutěž obcí a měst s názvem Entente Florale Europe, ve volném překladu Kvetoucí sídla Evropy. Soutěž vyhlašuje nevládní nezisková organizace Association Européenne pour le Fleurissement et le Paysage se sídlem v Bruselu. Letos se soutěže účastnilo na 5000 obcí a měst. Nejdříve procházejí lokálními soutěžemi (u nás krajská kola), pak se vybírá národní vítěz (někde zvlášť pro menší obce a města) a teprve potom je mezinárodní soutěž. Naše obec se takto dostala až mezi 18 finalistů z 11 evropských zemí.
V červenci přijela mezinárodní porota a celý den procházela obec, hodnotila veřejná prostranství, zeleň, provázání s krajinou. Zajímali se o to, jak se lidi starají o veřejný prostor, jak fungují spolky. Naše dámy z klubu seniorů napekly typické místní koláčky, včelaři připravili svůj vlastní med. Lidé se o soutěž zajímali, mnoho z nich pečlivě upravilo svoji květinovou výzdobu v oknech či předzahrádkách. Pozor! Nejsme malebná jihočeská či jihomoravská vesnička s ženami a muži v krojích. Spíše jsme přípražská suburbanizační džungle, ve které se snažíme najít tu správnou cestu k příjemnému místu k životu. A o to to bylo těžší.
Když jsem si na webu prohlédl konkurenty, tak mi spadla čelist. Malebné irské městečko, italská horská vesnička s výhledem na Matterhorn, tyrolské lyžařské středisko, či turistické letovisko u Balatonu. Prostě místa, kde každý místní podnikatel investuje do svého okolí, protože to je součást jeho podnikání. A k tomu tučné obecní pokladny, které dostávají stovky tisíc či dokonce miliony EUR z pobytových daní. Ale pak jsem si říkal, že porotě musíme ukázat tu změnu, změnu k lepšímu, úplně jiné startovací podmínky, úplně jiné problémy k řešení. Prostě zabojovat sami se sebou.
Právě jsem se vrátil ze slavnostního vyhlášení soutěže v Belgii. Česko, tedy naše obec, získalo stříbrnou medaili a k tomu zvláštní cenu za nejlepší nově založený a parkově upravený veřejný prostor. V našem případě se jedná o Keltský park, který jsme zřídili na šesti hektarech v centru obce, kde byly pouze staré navážky, skládka a pýr. Vyžadovalo to dát dohromady lidi, kteří věci rozumí spolu s těmi, kteří mají lidské nadšení pro věc.
Já vím, nezvýší to HDP, nesníží nezaměstnanost, nezvýší minimální mzdu a ani nesníží DPH. Ale může to člověka potěšit. A to také přeci stojí za to. Umíme dělat dobré věci, na špičkové úrovni, v různých oborech. Akorát se o tom nepíše. Možná proto, že větší "karmu" má ostrá kritika.