Žádný extrém není dobrý - tedy ani příliš silný stát, ani příliš slabý stát. Je ale dobré nechat stát zajišťovat důležité oblasti pro rozvoj společnosti - tzn. zdravotnictví, školství, důchody, základní infrastruktura atd. Pro mě osobně je vzorem Skandinávie - skandinávské země se při srovnávání podle kvality života pravidelně umisťují ne předních místech.

K autorově poznámce, že u nás státní důchody tvoří 95% - je potřeba si uvědomit, že spoření na důchod je dlouhodobá záležitost - v podstatě 40 let (doba v produktivním věku). Penzijní připojištění přitom u nás je výrazně rozšířené řekněme v posledních 10-ti letech - rozumné srovnání tedy bude možné za 30 let. Podobně se u nás "zjistilo", že máme málo vysokoškoláků - řeší se to tím, že VŠ studuje 60% populačního ročníku - tzn. nejen průměr, ale dokonce i podprůměr a stačí se zeptat účitelů a profesorů jaký to má vliv na kvalitu výuky a absolventů.

Karma!

Skvělá úvaha!

Přerozdělování logicky roste s koncentrovanějším trhem. Je to přirozené vybalancování, které ve svém důsledku chrání naprostou většinu lidí v zemi. Kdo tvrdí, že potřebujeme odvykačku, ten podle mne neví, co by to znamenalo...

Vyborne napsano!

Mnoho rozumbradů by chtělo podvázat příjmy stáu a přesměrovat je do vlastních kapes. To by však vedlo k nárůstu patologických jevů, se kterými tito rozumbradové vůbec nepočítají- To, že se společnost vyvinula do současné podoby má hlubší příčiny, než si tito rozumbradové dovedou představit.

Tak si někdy říkám, co by to s voličem udělalo, kdyby dejme tomu místo 11 tis čistého dostal 20 000 Kč měsíčně s tím, že by si musel sám zaplatit daně, sociální a zdravotní ( to je reálná situace dnes) ... jestli by to nezměnilo jeho názor na odevzdávání peněz státu k dalším  a dalším "bohulibým" nezbytným státním výdajům....

neměl bych s tím nejmenší problém.s tím rozdílem že u mé osoby to není vámi uváděných 20 000 ale daleko daleko víc.byl bych ochoten platit třeba policii a nezbytně nutné položky pro chod státu.a myslím že bych byl daleko lépe zabezpečen jak na stáří tak proti nemoci...

S něčím se dá souhlasit s něčím ne. Proč mám platit u lékaře když můj průměrný roční přeplatek ve VZP deset let zpětně činí cca 60 tis. ročně. Je  to hloupých 30 popř. 90 Kč ale tady jde o princip: platím - přeplácím a ještě doplacím. Snažím se o své zdraví starat a nečekám, že to bude zadarmo, ale dokud neskončí zvrácená "solidarita" vůči vyvoleným nemůžete očekávat že se lidé zbaví pocitu, že když platí mají právo něco očekávat. Vážně nemám problém s tím pokud má např. leukemi aby jeho léčba byla hrazena ze veřejného zdravotního pojištění ale proč mám doplácet na feťáka jehož léčba vyjde na miliony lékaři ho dávají několik měsíců do kupy aby ho měli za půl roku zpět ve stavu stejném či ještě horším nemluvě nic o tom že do systému zdravotního pojištění nepřispěl ani korunu. Proč mám doplácet na někoho kdo se válí doma na gauči má 50 kg nadváhu věčer si dá půl kila bůčku, pět piv a deset cigaret a ráno si stěžuje u lékaře že ho zlobí žaludek. A tak se to dá aplikovat na bydlení, důchody atd. Nejsme závislí na státu jen prostě očekáváme, že ten kdo platí ten taky má, i když třeba ne v plné výši. Jenomže díky nesmyslně nastavenému systému solidárnosti vzniká skupina vyvolených kteří neplatí a přesto mají a ti co platí se pouze diví.

mám to stejné,jako pan Doležal..pořád státu dávám a naštěstí nic neberu zpět...netvrdím,že jsem asketa a žiju úplně zdravě,ale díky rodové dispozici jsem zdravá přiměřeně věku...jen se bojím,že až budu chtít vrátit aspoň nepatrnou část toho,co jsem dala,tak nebude z čeho..tož asi tak

Stát tvoří jeho občané a stát je zde zejména proto, aby své občany chránil a v maximální možné míře se o ně staral, ostatně proto lidé platí daně. Že se v demokraciích to již řadu let nedaří není chyba nás ani státu. Jde o přirozený stav, před vznikem jiného společenského  zřízení.

Každá společnost se totiž vyvíjí, dosáhne svého vrcholu, začíná stagnovat (opakující se hospodářské krize, devastace  morálky, rozpory mezi státem a občany..) a postupně se změní v jiné společenské zřízení (prvobytně pospolná společnost, feudální společnost, buržoazní společnost, kapitalistická demokracie, předčasné odbočky jako socializmus a komunizmus.).

Změna dnešního režimu nastává nejdříve v nejvyspělejší kapitalistické demokracii v USA. Změna spočívá v tom, že stát postupně přebírá hospodaření s infrastrukturou rozhodující pro jeho řádnou existenci (banky, rozhodující průmysl, dopravní sítě, atd.). Jde o proces, který může proběhnout pouze v zemi, která k tomu má vyspělou materiální, technickou a společenskou základnu (proto USA).  Přeskakování vývojových etap,  jako např. ve feudálním  Rusku, kde Lenin vynechal dvě vývojové etapy, je pro nový režim zcela devastující.

Stát se má o své občany v maximální míře starat? To snad ani nemůžete myslet vážně. Stát má bránit občany před vnějším nepřítelem a vnitřními zločinci, budovat infrastrukturu, zajistit vymahatelnost práva, stabilitu měny, fungující energetickou soustavu, zdravotnictvi a školství..... a pak se do života občana co nejméně míchat. Ostatní funkce zajišťující občanský komfort (sběr odpadů a čistota, například) už nezajišťuje stát, ale volená samospráva. Hlavní starost o sebe musí mít občan sám a v žádném případě nesmí (!) spoléhat na stát, ze se o něj postará. Občanská společnost se kolektivně musí postarat aby ti, kdo se z objektivních příčin (invalidé a stáří bezmocní) nemohou o sebe postarat sami, nezůstali bez prostředků na důstojný život. O nikoho jiného se stát starat nesmí, neb to není jeho úloha.

dalo by se říci, že je to i obráceně....tou závislostí trpí stát, dopracoval se do stadia, kdy byrokracie generuje další byrokracii, je třeba vysávat více prostředků z obyvatel.

Bohužel souhlasím se vším. Trochu depresivní čtení, sice nic nového, ale stále je potřeba to připomínat. U nás se ovšem snoubí nedostatečný počet pravicových voličů s nedostatečnou politickou pravicovou nabídkou. Bohužel pravicová řešení nejsou přímočará a počet lidí, kteří dohlédnou důsledky dále než za jeden roh není dost. Což je často pravidlem i v jiných státech. U nás ovšem navíc historie přichází z strany levicové (socialistické) a bylo by potřeba vyvinout cílenou snahu změnit uvažování. Je to čekání na bankrot. Do té doby tu budou Sobotkové si hrát svoje nefunční hry dokud nám bude někdo půjčovat. Pak se vše svalí na banky a bohaté. A i pak není jasné jestli lidé dokážou spojit příčinu a následek. Do té doby jsme nuceni se tu plácat donekonečna než dostatek lidí pochopí, že řešení prostě není tak jednoduché.